Příklady z praxe regresní psychoterapie H.A.P.

Hlubinná abreaktivní psychoterapie (HAP) používá jako základní nástroj „schopnost duše nalézt v naší minulosti příčinu problémů a traumat“, která nám v současném životě brání žít naplno a trápí nás, způsobuje bolest. To mohou být problémy na úrovni našeho organismu (těla), dále pak naší psychiky a emočních reakcí. Nakonec i „karmické zátěže“ naší duše z minulosti. Často je třeba si také zvědomit tzv. „postuláty„, neboli námi kdysi přijatá „prohlášení“, podle kterých se nevědomky řídíme.

Například: „Nestojím za nic a nedaří se mi!„; „Nemohu nic změnit!„;, „Jsem ošklivá a nikdo mě nechce!„; „Nemám nárok na své vlastní štěstí!“ atd. Takovéto postuláty se dají „zvědomit“ po stránce toho, kdy je naše duše přijala a rozpustit jejich další působení.

Další kapitolou jsou naše „smlouvydohody a sliby“ z minulosti, z nichž se také mohou stát pro nás „engramy“ (záznamy událostí bolestné povahy).

Například: kdysi jsem v rozhořčení přísahal, že skládám „slib chudoby navěky“ – a dosud jsem tento slib nezvědomil a nezrušil. Nemohu se tedy divit, že má duše podle něj skrytě jedná a já jsem pořád chudý a nedaří se mi zbohatnout. Dalším příkladem mohou být dohody a smlouvy s „negativními entitami“, kde je důležité veškeré takové sliby, dohody a smlouvy z minulosti vědomě uvolnit, zrušit. Jinak jsme vystaveni jednání a tlaku z takového podprahového vlivu.

Podobně lidé, kteří se buď z neuváženosti, vychytralosti či „hlouposti“ zapletli s působením černé magie apod. jevů, mohou ještě po mnoho svých inkarnací být s těmito jevy konfrontováni – ať už přímo nebo nepřímo. Sem patří veškerá prokletí druhého, uřknutí, tajná manipulace se životem druhého, intriky a pomluvy. I takovéto naše „prohřešky“ je dobré si uvědomit, uvolnit se z jejich vlivu. Tak se dá volněji vykročit k osvobozujícímu očištění a odpuštění.

Ve všech těchto věcech vám může dobrý regresní psychoterapeut (alias auditor) pomoci.

Krátké příklady z praxe HAP:

Astma - vyléčit klienta trpícího astmatem a astmatickými záchvaty bývá velmi často spojeno s jeho zážitkem, kdy se v určité situaci (v tomto nebo v minulých vtěleních) DUSIL A NEMOHL SE NADECHNOUT. Například z naší praxe – situace, kdy je v zabarikádovaném hořícím domě a dusí se; kdy je na bojišti v záplavě kouře a dýmu a ztrácí vědomí; kdy následkem náhlého pádu do vody a zranění se nebyl stavu nadechnout a byl v šoku; kdy byl v dávných časech upálen a dusil se v oblacích dýmu atd.

Z hlediska terapie je třeba nalézt primární engram (prvotní spouštěcí záznam o takové situaci „bolesti“).

Ekzémy a vyrážky - také zde je postup stejný jako v předchozím případě. Důvod výskytu ekzému a vyrážky může být např. styk s chemicky závadnou či jedovatou látkou v nedávné, nebo dávné minulosti – a následný úlek a obava (tedy stavy zúženého vědomí). Také zde se může jednat o situace např. chemického útoku a zásahu na bojišti; dále pak to, že byl dotyčný v daném životě někým otráven, či mu byla podána „zkažená voda“ atd.

Poruchy řečového projevu, zadrhávání, bázlivost při slovním projevu - také zde postupujeme stejně k nalezení primární příčiny takových jevů. Navíc bývají často spojeny s tzv. vtištěnými postuláty. Například: někdo je v dětství drsně emočně okřiknut staršími (rodiče, učitel, cizí člověk) s tím, že má „hnusný hlas“; nebo že se neumí normálně projevit; nebo že se vyjadřuje „divně“; „namísto zpívání prý jen kokrhá“ apod. Veškeré takové postuláty, pokud dotyčnému způsobily na chvíli „šok“ či „psychický zásah“ se mohou do budoucna stát příčinou přijatého vnitřního postoje, který jaksi „podvědomě“ nutí dotyčného vyhýbat se hlasitějšímu projevu, stahovat se do sebe, nebo když se chce něco naléhavě sdělit, tak zadrhává, koktá atd. I zde pomůže nalézt situaci prvotní píčiny a daný postulát zvědomit a „odblokovat“ (emočně). Pak se stav sám upraví zpět do původní rovnováhy.

Těžké zdravotní problémy a nemoci, např. rakovina - zde může být příčina v různých věcech. Typické ale bývá, že „rakovina“ v podobě pouzder či ohnisek vzniká na principu „uzavření se výzvám na změnu životních postojů“. Často postihuje ty, kteří se snaží ve svém životě hodně druhým dávat, ale vlastně tak kryjí vlastní nechuť se živelně a spontánně projevovat. Narušují kontakt s vlastní životní silou a chutí žít za sebe. Takové postoje „pasivity“ mohou ležet v tomto, ale i v předešlých životech dotyčného. Dalším rysem bývá, že se dotyčný „hodně bojí“, a své strachy si téměř pěstuje. Psychika jej sice před takovými postoji včas varuje, ale na to nebývá aktivně reagováno a často dochází k tomu, že až projev zhoubné nemoci je dostatečně silnou „výzvou“ něco na svém přístupu k vlastní životní síle změnit. Z hlediska regresní psychoterapie je zde často třeba spojit několik postupů: jednak zpracovat primární engram, dále se podívat na „ohniska“ nemoci i z hlediska funkce jednotlivých čaker a imunity, a také navrhnout metody, jak vnitřně „prosvětlovat“ a čistit zasažená místa. To vše zároveň se změnou postoje k vlastní životní síle a chuti nad nemocí zvítězit a změnit postoje vede k úspěšnému léčení a vyléčení. Úspěšnost vyléčení může být opravdu velká. Navíc metody „vnitřního prosvětlení“ jsou jiným úhlem léčení typu „ozařování“ zevně. Záleží velmi na přístupu klienta k situaci, a otevření se vlastnímu projevu, na které dříve nebyl zvyklý.

Psychické a emoční problémy (deprese, fóbie, schizofrenie ad.) - lidé často tyto „psychické projevy“ považují za komplikovanější, než skutečně jsou. I zde platí, že primárně jde o „výzvy ke změně postoje“ a odhalení chybného návyku z minulosti.

Deprese - je doslova „stáhnutí se do sebe“, uzavření se. Dlouhodobě bývá obtížné setrvávat v takovém „uzavřeném postoji ke světu“. Jsme v zásadě otevřenými systémy, a každé trvalejší uzavření pak může přerůst v „zablokování“. I zde je tedy třeba najít nejen sekundární, depresi podporující jevy, ale primární engram v minulosti.

Fóbie a strachové reakce - to samé se týká i fóbií, které mají ale jiné důvody. Veškeré (zdánlivě bezdůvodně se objevující) strachy ze situací, lidí a míst mají zcela jasný důvod v naší „minulosti“, a to především v minulých životech. Příkladem jsou: strach z vodních ploch, řek (dotyčný mohl kdysi utonout či být někým utopen); strach z lidí, davu (dotyčný mohl být před davem lidí kdysi zesměšněn, vysvlečen do naha, zbit či upálen – to všechno jsou důvody ke vzniku fóbického engramu).

Schizoferenie - poněkud odlišné příčiny mívají stavy „schizofrenie“. O schizofrenii se z lékařského hlediska hovoří jako o „rozštěpení mysli“, neboli výskytu zvláštních neobvyklých (odchylných) reakcí ve vnímání, jednání a myšlení dotyčného. Často se to svádí na jakýsi mechanismus bludů, vizí a chorobných představ v mysli dotyčného. Bohužel tento náhled se prokázat „zevnitř“ nedá, jen je zevně pozorován a psychiatrickými prostředky případně tlumen (psychofarmaka). Většina „schizofrenních projevů“ má totiž příčinu v působení dalších entit (duší lidí, kteří po fyzické smrti neodešli do mezistavu před dalším vtělením). Dotyčný si neuvědmuje, že ony „hlasy a projevy“, které u sebe vnímá, nejsou „jeho“ a neumí jejich působení sám zastavit. Navíc je psychology a psychiatry pouze „uklidňován“, ať si takových vlastních bludů nevšímá. To je ale postoj ignorování, nikoli nalezení příčiny. Z pozice regresního psychoterapie je třeba naopak doytčného uklidnit a vhodně mu sdělit, že mu můžeme pomoci. Pak je třeba navázat s těmito „nešťastníky-dušemi“ u dotyčného rozhovor (to je lépe udělat spolu s terapeutem, sám by si s tím dotyčný nemusel poradit) a pak odvést tyto duše kam patří – do Světla. Pak už není důvodu, aby dotyčného stavy schizofrenie pronásledovaly. Je ale třeba zdůraznit, že i on by si měl položit otázku po tom, proč se u něj tyto „přivtělené duše“ zabydleli – bývá v tom výzva, zejména k ochraně vlastní imunity. Někdy si sám může skrze alkohol, drogy a další „nabourání“ ochranných obalů takovéto „duše“ k sobě přitahovat. 

obrazek-na-stranky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *