Psychoterapeutické služby

obrazek-na-stranky

1. Hlubinná abreaktivní psychoterapie

(regresní terapie) dle Andreje Dragomireckého

Jak a s čím pomáháme:

Odstraňujeme psychosomatické obtíže a traumata vzhledem k jejich příčině (bez použití hypnózy). Naše terapie jsou založeny na metodě vybavování si a zvědomování příčin traumat, bolestivých psychických stavů a fyzických obtíží tak, abychom nalezli jejich prvotní příčinu traumatu v minulosti (engram) a tuto příčinu pročistili (abreakce).

Cílem je nejen trvalé odeznění bolestivých příznaků a traumatických stavů, ale také určité sebe zvědomění toho, proč k danému traumatu či nemoci došlo. Klient má šanci poznat princip vzniku nežádoucích stavů a uvědomit si, že délka a intenzita trvání jeho zdravotních obtíží nebo psychických bloků závisí jen na jeho rozhodnutí, zda je ochotný si tyto potíže pod vedením terapeuta zpracovat.

Naším přáním je zdravý a sebe vědomý člověk, držící v rukou klíč k vlastnímu zdravím a radosti z prožívaného života.

Jaké traumatické události a jevy lze za pomoci H.A.P. odstranit:

onemocnění chronického charakteru:

bolesti kloubů  po úrazu i chronické (bez trvalého poškození tkání), vysoký krevní tlak, chronická plicní onemocnění, bolesti po pásovém oparu a další

onemocnění s alergickým podkladem:

ekzémy, astma, alergie potravinové, pylové i kontaktní

onemocnění s opakujícím se charakterem:

opakující se záněty i jiné akutní formy onemocnění, opary, migrény a další

poruchy příjmu potravy:

bulimie, mentální anorexie, nadváha

dočasné poruchy funkce smyslových orgánů

stavy strachu a fobie

depresivní stavy, úzkosti a nerozhodnosti

závislosti na drogách,  alkoholu, nikotinu a dalších

psychické choroby (např. schizofrenie, poruchy osobnosti ad.)

dlouhodobé konfliktní stavy v partnerských a rodinných vazbách ad.

Léčit se samozřejmě dají jen „vratné změny“, nikoli „nevratná ztráta končetiny“ následkem úrazu. To ale neznamená, že i v takovém případě nemá zvědomění důvodů,  proč k události došlo, svoji ozdravnou hodnotu pro naši psychiku a duši. Zvědomění situace a kontextu, které vedly k traumatu a bloku, má po odeznění nepříjemných stavů, které se s traumatem pojí, velký etický a rozvíjející vliv na duši člověka, který událost prožil.

Na čem je H. A. P. (neboli regresní psychoterapie) založena?

Hlubinná abreaktivní psychoterapie je formou regresní terapie, která používá princip vybavení si, zpřítomnění (zvědomění) a odreagování traumatické události v minulosti. Daná „nechtěná událost“ mohla vést k určité psychosomatické poruše či výchylce, k určitému druhu poranění či poškození. Výsledkem je zažívání bolestivých či tíživých psychických nebo somatických stavů. Odreagování takových traumatizujících stavů a prožitků pak po jejich zvědomění ukazuje na celý kontext příčiny, následku a na důvod (např. zúžení pole pozornosti a vnímavosti v dané chvíli následkem  prožívané bolestivosti celé události) a na to proč k dané události vůbec došlo.

Tak se z dané terapie stává opravdu to, k čemu by měla být nápomocna: léčba těla, psychiky a duše na principu poznání a pochopení příčiny a následku. Sami dokážeme (za laskavé pomoci terapeuta) „nechat odeznít, emočně vyčistit, vyléčit“ svá traumata a psychosomatický stav, který má svoji příčinu v minulosti. A to díky schopnosti naší duše, která dokáže vidět a prožívat dřívější událost v kontextu vybavení „tady a teď“.

Připomeňme si, že staré přísloví „lékař léčí, příroda uzdravuje“ se dá právě tak vztáhnout na samotný základ života a životní síly, na vědomou duši člověka. Kdo by neznal stav, kdy nám vnitřní pohoda a radost duše „léčí“ veškeré neduhy. Zde je dobré vzpomenout, že dočasné „utlumení příznaků nemoci“ neznamená jejich trvalé vyléčení. Je častým jevem, že utlumení v jedné oblasti vyvolává podmíněné reakce v oblasti jiné a ocitáme se tak často v kruhu, po aplikaci jednoho léku, který nám nepomohl a vyvolal určitou reakci, je nám doporučen lék jiný atd. (často bez výsledného uzdravení). Naši předkové byli více zdrávi právě proto, že jejich duše čerpala a byla v kontaktu s přírodou nejen zevně, ale i vnitřně (pokus o soulad s přírodním a přirozeným) a nacházeli tak „zdraví ve své duši“, nikoli s očekáváním od „záplavy drahých léků“.

Duše (jakožto věčný „dech“ síly a smyslu života, pozorovatel a cestovatel) nezná časoprostorové omezení na pohyblivý sled událostí minulosti v budoucnost, není definitivně a podmíněně odkázána na psychiku a organismus. Je smutnou a zarážející skutečností, kolik z nás si nechalo společenskými návyky a omezujícími teoriemi „zatemnit výhled na schopnosti své duše“, dopít do dna onen nápojem z Řeky zapomnění Léthé, jak na to nahlíželi např. staří Řekové.

Jedním z úkolů H.A. P. terapie by mělo být ukázat klientovi praktickým léčebným způsobem, že klíče k vlastnímu zdraví a štěstí má nadosah a že je měl a má vždy u sebe, ve své vše vnímavé duši.

 Vysvětlení pojmů H. A. P.:

- „hlubinná“ jdoucí pod povrch, k samé podstatě a příčině problému, -

- „abreaktivní“ pomáhající „odreagovat“ a odeznít nepříjemné traumatické stavy a pocity

- „psychoterapie„, což v přeneseném slova smyslu značí „léčba na úrovni duše“, bez použití pomocných prostředků, léků a bylin atd. (viz vysvětlení v knize: Dalimily Valdové Regresní terapie, příklady z praxe /nakl. Stratos, Praha 2011/.

Tato metoda není založena na práci s hypnózou, ani nepoužívá žádná „esoterická“ klišé či domněnky. Po teoretické stránce vychází z metodiky, která je zpracována v psychoterapeutických knihách Andreje Dragomireckého (např. Psychoterapie I., II, vydalo nakladatelství Stratos, Praha, dále viz odkazy na odbornou literaturu). Ač je důležité pochopit principy této terapeutické metody, důležitý je především výsledek a tím je celistvý netraumatizovaný a sebe-vědomý člověk. Nejde nám o pouhé hraní si s teoriemi a doporučování léčby, ale o praxi léčení a vyléčení, která je založena na principu toho, že člověk je výslednicí tří složek: organismu, psychiky a duše.

Největší slabinou materialistických pojetí psychoterapeutické léčby je právě to, že omezuje centrum veškerého dění na oblast psychiky, kterou navíc mylně zužuje na pouhé interakce mezi organismem a psychikou.

Odpradávna  je tu přítomna ještě relativně samostatně působící složka duše, která je samou živou podstatou uskutečňování smyslu života, a která si volí okruh zkušeností, které ke svému rozvoji potřebuje. Traumata, choroby a nezdravé tendence jsou pak projevem situací v minulosti, kdy došlo ke stavům zúženého vědomí následkem bolesti či šoku. V takových situacích dochází k tomu, že se naruší celistvé propojení duše, psychiky a těla, a dojde k nepřiměřené či chybně vyhodnocené reakci, tedy k bloku či přímo k tělesnému úrazu. V psychologii se volí odborný výraz „aberace„, který zde značí, že došlo k odchylce od průměrného, řekněme zde tedy od přiměřené reakce v negativním smyslu. Takto vychýlená zúžená reakce navíc  s sebou přináší dosti často i emoční blokaci a má tendenci vytvořit stav nezvědomělého traumatu, tedy nepříjemného zážitku, kterému se máme tendenci buď vyhýbat. nebo ho ponechávat nezvědomělý v hloubce své duše.

Výraz „abreakce“ v hlubinné psychoterapii pak značí to, že je taková „traumatická situace“ vytažena na světlo, tedy plně uvědoměna a tímto širším celistvým pochopením, proč k ní došlo a jak působila je na poli vědomé duše, i „odčiněna“ neboli rozpoznána v okruhu příčina – následek. Poté, pokud je opravdu důkladně (několikrát) zvědoměna klientem pod vedením terapeuta, dochází jednak k vymizení emočních reakcí, jednak se z původně traumatizující události stává již jen obyčejný zážitek  v řetězci životních prožitků. Není ani přijímán, ani odmítán, nabízí spíše ponaučení a přispívá k naší vlastní vnitřní evoluci a zrání.

V H.A.P. (regresní psychoterapii) nám nejde o to přít se o nějaké pojetí duše a psychiky, ale především o stav uzdravení a sebe uvědomování věcí v řetězci příčiny a následku. Pokud naplno zvědomíme příčinu traumatu a zasadíme ji do kontextu, nebude  nadále působit na úrovni psycho- somatického bloku a vyvolávat zatěžující nechtěné reakce. Je to totéž, jako když do potemnělé místnosti pustíme zářivé světlo. Vše se projasní a „vyjasní“.

Na okraj zde připomeňme, že terapeut je především „průvodcem“ klienta, nikoli nějakým nadřazeným orgánem, ale spíše naslouchajícím a případně usměrňujícím a orientujícím spolupracovníkem k uzdravení. Je tu od toho, aby klienta provázel, případně orientoval, především mu však naslouchal (terapeutům H.A.P. se také říká „auditoři“, neboť jejich úlohou je především plně vědomě naslouchat a zapisovat co si klient při průchodu traumatickou událostí v duši vybavuje).

Připomeňme zde, že původně v Starověkém Řecku slovo „psychoterapeut“ značilo spojení „psyché“ (duše či přímo životní síla se vztahem k životu samému) a „therapón“ (doslav služebník či průvodce a opatrovník duše. Sloveso „therapón“ znamená sloužit a pečovat o někoho, v přeneseném významu i léčit někoho). Stručně řečeno, psychoterapeut by i dnes měl být především někdo, kdo se stará, pečuje a provází duši druhého, tedy „průvodce duše“. Je velmi zarážející, že materialisticky orientovaná psychoterapie tento fakt silně podceňuje, stále hovoří o reakcích psychiky a těla, ač nemůže nijak spolehlivě dokázat velkou řadu motivů ve vztahu vědomí-nevědomí, není schopna lokalizovat veškerou „psychickou činnost“ do mozku člověka. Důvod je jednoduchý. Jak se již prokázalo na příkladech hraničních psychických stavů přechodu mezi „životem a smrtí“, může „vědomí pacienta“ vnímat místo, kde leží jeho tělo (např. místo operace) a co s ním lékaři dělají naprosto nezúčastněně a nepodmíněně, a to i v případě, že přístroje vykazují ukončení životních funkcí. Na základě ukončení činnosti „v těle“ se pak lékař domnívá, že i „psychika odumřela“. A protože materialistické pojetí nezná dalšího nositele života, je člověk z hlediska lékařského mrtev. Stává se, že se duše takového člověka z cesty na „onen svět“ vrátí a vypráví příbuzným i lékařům o tom, co vnímala, zažívala a viděla. Problém je tu jediný: málokdo tomu věří, protože „oni“ podobnou zkušenost nemají a ani její váhu nepřipouštějí. Tak se ocitá zmíněný „cestovatel duše“ vlastně vyděděncem a raději většinou rychle přehodnotí, co viděl a zažíval, aby „nebyl za blázna“. Klišé a společenské návyky mu pak brání, aby svobodně uchopil to, co z jeho náhledu na vlastní podstatu života a životní cesty plyne.

2. Harmonizace čaker a funkce jemnohmotných obalů

- komplexní náhled na stav průtoku životní síly (prány) jednotlivými čakrami, jejich „rovnováha“ a případná zúžení průtoku pránické energie čakrami mohou ukázat kde v dané chvíli leží hlavní výzvy a traumata klienta, se kterými je třeba pracovat a měnit návyky. K pozitivní metodám harmonizace patří zejména:

1 - práce na sobě v oblasti meditačního uvolněného stavu a vizualizace rozvíjení a pročišťování dané „zatížené“ čakrové oblasti

2 - metody „světelného pročišťování čaker“ známé zejména z praxí různých systému jógy, např. v rámci tibetského buddhismu či hindusitických systémů jógy

3 - přijímání výzev, které nám do života jednotlivá pásma čaker přinášejí:

1. čakra - pročištění hněvu a zloby+ ukotvení a uzemnění v životě

2. čakra - pročištění lačnosti a připoutanosti + harmonizování vnitřního tématu domova

3. čakra - pročištění neuvědomování si a zaslepenosti- nevědomosti o sobě + téma životní kreativity a sebevyjádření

4. čakra - pročištění sobectví, egoismu a sebestřednosti + rozvíjení lásky a laskavosti, spolu-cítění a propojení, odevzdání se

5. čakra - pročištění tématu závisti a boje s druhými + sebevyjádření formou komunikace s druhými a uvolnění energetického potenciálu

6. čakra - pročištění „sebe zbožštění“, pýchy a arogance spojených s výsadami a privilegii + téma jasné vidoucnosti a vhledu do hlubinného propojení bytostí a dějů

V těchto metodách můžeme uskutečnit společnou terapií i s vysvětlením, co se jeví být dlouhodobějším tématem vhodným k pročištění a uvědomění.

Zároveň je možné zde spolupracovat s úrovní DUCHOVNÍCH MĚST, kam se můžeme společně s vámi obrátit a požádat o hlubší náhled na důvody dysfunkce a omezení v čakrovém systému a na úrovni jemnohmotných obalů (těl).

3. SRT (Spiritual Responce Therapy)

- technika „duchovního léčení“ – společně s klientem nacházíme okruhy jeho zdravotních a psychických problémů a pomáháme mu je pročistit a plně si uvědomit jejich příčiny. Lze použít u všech druhů potíží. Vhodné i pro klienty, kteří dlouhodobě užívají medikamenty ovlivňující psychické funkce (např. antidepresiva, neuroleptika, antiepileptika atd.).

4. Psychografie

- diagnostika stavu klienta speciální technikou automatické kresby. Po analýze celkového stavu vybereme společně s klientem způsob, který jeho potíže nejúčiněji odstraní a přitom pro něj nepředstavuje zátěž.

5. Krystaloterapie a Colorterapie

- drahé kameny, zejména křišťály, ametysty ad. jsou schopny výrazně přispět k harmonizaci tělesného a psychického stavu. Jsou vhodné taktéž k harmonizaci prostoru (např. když se ve Vaší ložnici „špatně spí“, nebo se v pokoji opakovaně nemůžete soustředit). Další metodou je terapie světelnými barvami.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *