Bez vědomí klienta?

jemnohmota

Je řada terapeutických a léčitelských metod, kde je klient „ošetřen“ tak, že neví, co přesně terapeut či léčitel dělal a proč. A je možné, že se onen klient uspokojí tím, že léčení mu „v danè chvīli“ pomáhá.

V praxi Hlubinné abreaktivní psychoterapie ale rozhoduje TRVALÉ uvolnění celých řetězců událostí v minulosti, které jsou spojeny zadaným tématem engramu, zranění, psychické zátěže či nemoci.

To, co se jeví jako zásadní je, že klient během celého sezení ví o všech krocích, které jsou činěny. Vždyť on sám jimi prochází bděle a může se na ně i ptát. To, že je nutné přivádět klienta do změněného stavu vědomí, třeba hypnózy, je jen náhledem jiných teraputických směrů, kde je bdělost klienta obětována ve prospěch toho, aby mohl být zcela veden terapeutem. Takto se v HAP nepostupuje.

Dá se říci, že somatické a psychické zátěže, v minulosti provázané a zřetězené, mohou být v terapii HAP také trvale vyřešeny. Kdo si přeje prozkoumat celý rámec teorie, může jej nalézt v knihách Ing. Andreje Dragomireckého – Psychoterapie I., Psychoterapie II., Teorie osobnosti ad.

Bdělost, hlubinná spojitost a provázanost (asociativní) u daného engramu, ochota do oněch řetězců vstoupit a za asistence terapeuta si je zvědomát a emočně odreagovat – to jsou některé z opěrných bodů HAPky.

Leč je třeba říci, že i když většinu minulého můžeme zvědomit, emočně trvale uvolnit, nemůžeme nijak ovlivnit, jak si sám klient bude s oním bohatstvím a zlepšením počínat. Zde se i liší zájem u klientů, kteří chtějí dál na sobě pracovat a kteří případně hodlají setrvávat v návycích, které je do obtíží přivedly.

Krásný den.